OBEC JABLOŇANY

ÚZEMNÍ VYMEZENÍ...

Obec Jabloňany se rozprostírá 6 km jihozápadně od Boskovic v nadmořské výšce 317 m v okrese Blansko. Obec se rozkládá mezi tokem říčky Úmoří a řeky Svitavy a v údolí mezi vrcholky severovýchodně Faberka ( 445 m.n.m.) a jihozápadně Voskovice ( 428 m.n.m.). K obecnímu obvodu patří 241 ha pozemků. Jabloňany sousedí s obcemi Skalice nad Svitavou, Lhota Rapotina, Obora a Krhov.

Z ARCHEOLOGICKÝCH NÁLEZŮ...

Oblast byla osídlena již v dávném pravěku, o čemž svědčí např. nálezy kamenných zbraní. Příznivá poloha obce, její mírná relativní členitost, místní zdroje snadné obživy a lokality nerostných surovin přispívaly k početnému a trvalému osídlení. Při ústí říčky Úmoří do Svitavy je doložena výroba železa.

PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1357, kde v zemských deskách jsou již uváděna jmená Vladyka Jaroš s Kačnou (Kateřina) z Jabloňan.    

Z roku 1361 pochází záznam o tom, že Radon z Radslavic dává své manželce Kateřině věnem polovinu lánu v Jabloňanech. Léta páně 1375, v sobotu před narozením Páně, čtvrtá doba, Kačna z Jabloňan, dcera Jindřicha, podepisuje a spolu s ním žaluje Alberta ze Svárova o 100 kop pražských grošů z důvodu, že sám ji učinil škodu na věně.

Téhož dne Kačna žaluje také Mikuláše z Podhradí o 50 kop pražských grošů, protože jí špatně poradil ohledně dědictví v Komárově, což sám popřel a přivedl Alberta ze Svárova, který jí učinil škodu na věně, dle rady pana Mikuláše.

Obec patřila pod hrabství Černá Hora, farou náležela a náleží dodnes k Doubravici nad Svitavou. V minulosti platívali Jabloňanští do fary z lánu 118 snopů pšenice, 59 snopů ovsa, a to velikých jako na obvodě obruč soudku, v němž se vozívala sůl. Jelikož často snopy nedosahovaly této míry, upevnil farář Jan Hanka (1819 - 1834) obruč na farních vratech, aby se osadníci řídili dle ní.Výkup desátku z gruntu činil 75 zl. stř.

Název obce je odvozen od jabloní, které v minulosti lemovaly cestu z Černé Hory na hrad Svojanov.

ZNAK A PRAPOR

Ve své historii užívala obec pečeť, v jejímž pečetním poli je jabloň s třinácti výraznými kořeny a menší korunou. Figura jabloně se v historii vyvíjela, například ve 40-tých letech byla koruna dominantní a kořeny potlačeny. Navrhovaná figura jabloně  v novém znaku je propojením obou původních verzí, tj. koruna je větší a mohutnější s osmi  zlatými jablky a kořeny jsou přejaty ze starší podoby jabloně.

Druhá heraldická figura – kniha s dvěma písmeny z hlaholice - je symbolem Cyrila (Konstantina) a Metoděje, jimž je zasvěcena kaple, kterou obec zbudovala v roce 1893.  Cyril – Konstantin byl tvůrcem hlaholského písma a začal překládat bibli do slovanského jazyka – soluňského makedonského dialektu, tzv. staroslověnštiny. V letech 863 – 864 začali na Moravě konat bohoslužby tímto slovanským jazykem a v rámci své činnosti postupně přeložili oba bratři  liturgické knihy.

Návrh znaku vychází z výše uvedených motivů:

V návrhu znaku obce  je štít kosmo dělený. Levá horní část je stříbrná a na ní leží jabloň. V okolí jabloně je znázorněna kopcovitá krajina typická pro okolí obce. Zelená barva krajiny je symbolem zemědělského charakteru obce, který přetrvává do současné doby. Pravá dolní část má barvu modrou a na ní leží kniha. Modrá barva je symbolem říčky Úmoří protékající katastrem obce.

Návrh vlajky navazuje na návrh znaku:

Vlajka je půlená, horní část je bílá, pod ní je zelený pruh, zabírající 25% plochy praporu. Na zelený pruh navazují čtyři pruhy střídající modrou a bílou barvu a to tak, že modrý pruh leží u zelené a pod ním je bílá část. U žerdi v bílém a zeleném pruhu je umístěna figura jabloně.

Navrhovaná figura jabloně je propojením starší verze z 19.století a upravenou verzí z 40-tých  let 20.století. Jabloň má osm zlatých plodů, což symbolizuje dobu vzniku znaku a obce, tj. znak je vytvořen osm století od první zmínky o obci. Třináct kořenů je přejato z původní verze z 19.století a symboliku je poměrně obtížné vysvětlit, neboť materiály lze jen těžko dohledat Mohlo by se např. jednat o zaznamenání počátku zprav o obci.

FARNOST A KOSTEL

Jabloňany vždy patřily pod farnost v Doubravici nad Svitavou, přestože od r.1432 asi až do r. 1850 patřily pod vrchnost v Černé Hoře. Základní kámen kaple v Jabloňanech byl posvěcen 3. neděli odpoledne po Sv. duchu r.1893 na místě, kde dříve stávala dřevěná zvonice.

Roku 1895 ji vysvětil jedovnický děkan se sídlem v Petrovicích, páter František Šplíchal. Byla zasvěcena sv. Cyrilu a Metoději.

Před budovou kaple stojí socha sv. Jana Nepomuckého, zdařilé barokní dílo, které bylo podle odborníků postaveno kolem roku 1750 a je chráněno státní památkovou péčí.Také tu stojí litinový kříž s litinovou ozdobnou ohrádkou.

ŠKOLSTVÍ

Se stavbou první vlastní školy v obci bylo započato v roce 1852. Jednalo se o jednotřídní školní budovu. Tato stavba byla dokončena roku 1853. I přes nesouhlas církve byla škola předána k svému účelu a obdržela číslo popisné 37.

Pro vylepšení výuky rozhodlo zastupitelstvo obce v roce 1909 vystavět novou, větší školu. Ta byla dokončena v roce 1910 a téhož roku také vysvěcena farářem Josefem Kuchtou. Obdržela číslo popisné 38 a ke svému účelu slouží s různými stavebními úpravami dodnes.

Dnes je zde neúplná základní škola (1. – 5. ročník). Vyšší stupeň navštěvují děti povětšinou v Boskovicích. 

KULTURA

Vesnice žije bohatým společenským a kulturním životem. Každoročně je pořádán masopustní průvod, pálení čarodějnic, mírová vatra, rozloučení s prázdninami, rozsvícení vánočního stromu a další.

Největší kulturní akcí je třídenní pouťové veselí, které se koná začátkem července k poctě patronů místní kaple sv. Cyrila a sv. Metoděje.